Cinque Terre – chlouba italské Ligurie

Cinque Terre neboli v překladu ,,pět zemí” je ve skutečnosti pět malebných vesniček, které leží v italském regionu Ligurie. Cinque Terre nalezneme tedy na severozápadním pobřeží Itálie, které je omýváno Ligurským mořem, přičemž poblíž leží například město Janov, Pisa či Florencie. Čím je pro nás cestovatele Cinque Terre tak zajímavé? Kromě toho, že je tato oblast na seznamu UNESCO, je Cinque Terre zajisté unikátní svojí architekturou, kdy jsou malebné barevné domky takřka poskládané na skále a propojené úzkými uličkami plnými květin a kaváren. Dostupné vyhlídky umožní i tomu nejnezkušenějšímu fotografovi učinit tak nádherné fotografie, že by se z fleku daly publikovat v některém ze světoznámých časopisů.

5 skvostů Cinque Terre

Jak jsem již uvedla výše, sestává oblast Cinque Terre z pěti malebných vesniček, a to: Riomaggiore, Manarola, Corniglia, Vernazza a Monterosso (nebo též Monterosso al Mare). Vesničky jsou seskupeny do tří samostatných správních jednotek, které spadají pod správu provincie La Spezia, což je také název města ležícího u Cinque Terre. Rozlišujeme tedy správní jednotky Monterosso, Vernazza a Riomaggiore, přičemž vesnička Corniglia je součástí jednotky Vernazza a Manarola je součástí Riomaggiore.

Jak dojet do Cinque Terre

Vesnice Cinque Terre jsou spojeny železnicí, a proto začne naše cesta do této oblasti právě na vlakovém nádraží ve městě La Spezia. La Spezia je přístavní město, které nás při vjezdu vystraší svými průmyslovými stavbami a poté příjemně udiví starým městem a malebnou promenádou. Pokud máte chvilku navíc, určitě si udělejte krátkou procházku po La Spezii s malou pauzou v některé z místních kaváren.

Na vlakovém nádraží si zakoupíme jednodenní jízdenku do Cinque Terre, která stojí 16 EUR a opravňuje nás po celý den jezdit libovolně touto oblastí. Naším cílem je regionální vlak, který jede směrem Levante a jezdí circa třikrát do hodiny a staví ve všech vesnicích Cinque Terre. Zastávky probíhají takto: La Spezia Centrale (nástupní) – Riomaggiore – Manarola – Corniglia – Vernazza – Monterosso al Mare – Levante. Někteří turisté se rovněž ubytovávají v Levante a jezdí do Cinque Terre z této strany. Pozor! Směrem na Levante jezdí též rychlostní vlaky, které však ve vesničkách Cinque Terre nestaví. Pro nás je proto důležité nastoupit do vlaku s iniciály ,,REG” (tyto regionální vlaky se velmi podobají těm, které jezdí i u nás například po Praze, takže si je opravdu nelze splést). Než nastoupíme do vlaku, jízdenku si podepíšeme a označíme v některém ze zelených ,,automatů”.

TIP: Jízdenku strčte zprava do automatu a poté s ní pohněte směrem doleva, načež se vám po circa pěti sekundách označí. (Ten, kdo to bude zkoušet jinak, může nad označením strávit i 10 minut jako my). Pokud obrátíte svoji jízdenku, zjistíte, že Vás opravňuje k využívání WC zdarma, využívání autobusových spojů, a dokonce i Wifi připojení v určitých místech Cinque Terre. Součástí je též vstup na oblíbenou Azurovou stezku.

Riomaggiore aneb naše první zastávka

Existence Riomaggiore je datována již od 13. století, přičemž jméno vesničky je nejspíše odvozeno od potoku ,,Rivus Maior” neboli v překladu ,,největší řeka”. Rivus Maior dnes protéká pod hlavní ulicí Colombo, avšak ještě do počátku 20. století byla tato říčka viditelná. To je také důvodem pro nezvyklou architekturu Riomaggiore, neboť domy byly mezi sebou spojeny nesčetnými můstky. Toto dalo podnět k tomu, že bylo Riomaggiore nazýváno malými Benátkami.

Cesta z La Spezie do Riomaggiore trvá bezmála 10 minut, přičemž po vystoupení z vlaku se můžeme vydat buď nahoru po ulici k hradu a dalším památkám, nebo projdeme menším tunelem, který nás dostane ihned do středu města a k přístavu. V Riomaggiore je k vidění již dříve zmíněný hrad, který byl postaven roku 1260 rodinou Turcotti a sloužil k obraně města. Před hradem stojí malé oratorium (Oratorio dei Santi Rocco e Sebastiano), které bylo postaveno na konci 15. století jako poděkování za přežití morové epidemie. Dále je zde zajímavý kostel z roku 1340 neboli Chiesa di San Giovanni Battista, který byl postaven v románsko gotickém stylu a později novogoticky upraven roku 1870. Co se týče nákupních možností, nejlepší je projít si centrální ulici Colombo, která oplývá jak restauracemi, tak místními obchůdky se suvenýry a tradičními pochoutkami.

Via dell’Amore aneb stezka lásky

Riomaggiore je s Manarolou spojeno takzvanou stezkou lásky, která je dlouhá cca 1 kilometr a představuje jednu z nejoblíbenějších turistických tras vedoucích kolem pobřeží. Za označení stezka lásky vděčíme italskému novináři Paolo Monelli, který byl fascinován skutečností, že v průběhu druhé světové války se zde zamilované páry obou městeček tajně scházely. Dnešním turistickým trendem je při cestě po Via dell’Amore zavěsit zámek jako symbol věčné lásky.

TIP: Riomaggiore je poměrně malá vesnička, a proto je nejlepší ji navštívit ještě časně zrána, dokud nedorazily davy turistů. Pokud sem vyrazíte až kolem oběda, počítejte s tím, že budou přístav i centrální ulice natolik zaplněny, že si místní atmosféru i pěkné výhledy vůbec neužijete.

Kráska Manarola

Další zastávkou je Manarola, do které z Riomaggiore dorazíme vlakem během několika málo minut. Architektonicky je Manarola velmi podobná sousednímu Riomaggiore, přičemž byla rovněž postavena v údolí malého potoku. Potok Rio Groppo nyní protéká pod hlavními ulicemi Manaroly – Via Discovolo a Via Birolli. Odkud pochází název Manarola? Není to jisté, ale prý to může být od latinského slova ,,magna Roea” což v překladu znamená ,,velké kolo”.

Obyvatelé Manaroly prý dříve obývali starověkou osadu Volastra, která se nacházela na nedalekém kopci, avšak kvůli morové epidemii sestoupili až k údolí a založili dnešní Manarolu, jejíž existence se datuje již od 14. století.

Co je zde k vidění?

Po přijetí do Manaroly projdeme 180 metrů dlouhým tunelem, načež dorazíme na hlavní ulici Discovolo. Pokud zahneme doprava, vyjdeme až k malebnému přístavu s nádherným výhledem na samotnou Manarolu. V této části vesničky rovněž nalezneme zbytky starobylého opevnění a baštu ze 16. století. Pokud naopak půjdeme po hlavní ulici doleva, vyjdeme až ke kostelu San Lorenzo, který byl postaven v gotickém stylu již v roce 1338. Uvnitř kostela jsou díla Maestra delle Cinque Terre, významného umělce, který žil na konci 15. století. V této části vesnice stojí za zhlédnutí rovněž orátorium, zvonice a starobylé kolo, které dalo údajne podnět k názvu města ,,Manarola”.

Nedobytná Corniglia

Název Corniglia je údajně římského původu, avšak z historie máme doloženo pouze to, že tato vesnička byla ve středověku známá především díky svému vynikajícímu vínu. Corniglia leží na vysokém kopci, což byla v minulosti zcela zásadní a strategická pozice, umožňující Corniglii efektivní obranu před nájezdy pirátů.

Poblíž vlakové stanice vede nahoru ke Corniglii poměrně únavná cesta s 377 kamennými schody. Tomu, kdo ke Corniglii vystoupá však budou odměnou nádherné výhledy na moře a okolní krajinu. Kdo se však nechce namáhat, může využít autobusu, který by měl turistu zdarma dovést až nahoru do města. Corniglia se rozkládá podél hlavní ulice Via Fieschi, přičemž kvůli úzkým uličkám a vysokým kamenným domům se zde budete cítit jako ve středověkém městečku. Po cestě narazíme na nepřeberné množství vináren a obchůdků s místními produkty. Ze zajímavých památek stojí určitě za návštěvu kostel svatého Petra ze 13. století, který byl vystavěn z peněz místních obyvatel a uvnitř skýtá umělecká díla z 15. až 19. století. Čím je však Corniglia známá nejvíce, tak to jsou úchvatné výhledy.

TIP: Corniglia patří k nejmenším vesničkám Cinque Terre a jelikož není mezi turisty až tak populární jako ostatní vesnice, užijeme si zde trochu klidu a unikátní atmosféry. Určitě však také počítejte s tím, že z důvodu velikosti Corniglie, je zde velmi malé množství restaurací, a proto oběd raději naplánujte v jiné vesnici.

Turisticky oblíbená Vernazza

Vernazza patří k jedněm z nejvíce fotografovaných a také nejstarších míst oblasti Cinque Terre. První zmínky o vesnici Vernazza pochází již z roku 1080 a potvrzují nám, že již v této době se jednalo o velmi důležité místo. Původ názvu není v tomto případě opět jistý, ale předpokládá se, že je odvozen od slova ,,verna”, které znamená ,,původní” a může být spojeno s vínem ,,Vernaccia”.

Když vyjdeme z vlakové stanice, můžeme zamířit rovnou dolů po Via Roma a Via Visconti směrem k moři a přístavu, odkud pocházejí ty nejkrásnější fotografie Vernazzy. Podél těchto hlavních ulic stojí nespočet krámku a především restaurací, které jsou v odpoledních hodinách doslova přeplněny turisty. Nevýhodou je v tomto směru poměrně vysoká cena místních restaurací, a proto doporučujeme si oběd naplánovat jinde, zejména pokud sem přijedete po dvanácté, kdy je takřka nemožné se po Vernazze v davu turistů svobodně pohybovat. Co se týká místních památek, je nejznámější z nich kostel Santa Margherita, který stojí hned u přístavu a pochází z roku 1318. Kostelu je též přezdíváno ,,sauroctona” neboli ,,zabiják draků”. U přístavu je rovněž možné po kamenných schůdcích vystoupat na nedalekou věž ze 13. století, ze které je úchvatný výhled na celé město a okolí (vstup na věž je však placený).

Pohodové Monterosso al Mare

Monterosso je největší z vesniček Cinque Terre a nabízí také nejvíce možností ubytování. Existence Monterossa se datuje až k roku 1056, kdy stejně jako u Vernazzy, se jednalo o velmi důležité město. Rovněž Monterosso bylo postaveno podél potoka – Rio Buranco nyní protéká pod hlavní ulicí Via Roma.

Monterosso je známé především svými plážemi, neboť je to jedno z mála míst Cinque Terre, kdy si lze užít písečnou pláž a bezpečně si zaplavat v azurově modré vodě. Monterosso al Mare je děleno na dvě části – Fegina je novou částí, která je blíže k vlakové stanici, přičemž se zde nachází většina hotelů a jsou zde také nejrozlehlejší pláže podél kterých vede malebná promenáda. Pokud půjdeme stále po promenádě, brzdy dojdeme k tunelu, který nás zavede do staré části Monterossa, popřípadě můžeme projít uličkou vpravo a vystoupat na překrásnou vyhlídku, kde stojí bronzová socha vytvořená Silviem Monfrinim. Z této cestičky můžeme též odbočit ke kostelu San Francesco ze 17. století. Z vyhlídky posléze snadno sejdeme ke staré části Monterossa.

Stará část Monterossa

Ve staré části města je rovněž podlouhlá pláž, přičemž její první ,,půlka” je veřejná a druhá je již soukromá a lze na ní odpočívat, pouze pokud uhradíte vstupné či si něco zakoupíte. Ihned před vstupem do tunelu je malé náměstí Piazza Garibaldi jehož dominantou je kostel San Giovanni Battista ze 13. století. Kostel nás na první pohled ničím neudiví, avšak pokud jej obejdeme, budeme moci obdivovat jeho unikátní pruhovanou fasádu a majestátní ornamentové okno. Podél hlavní ulice Via Roma se táhnou malebné restaurace a obchůdky s občerstvením nebo suvenýry. Monterosso je v tomto ohledu typickou dovolenkovou destinací, která však díky své rozlehlosti není tolik přeplněná jako ostatní vesničky.

TIP: V Monterossu nalezneme nespočet hezkých a cenově přijatelných restaurací. Ze své zkušenosti doporučím Ristorante Nuovo Eden a související Bar Gelateria Nuovo Eden, které se nacházejí přímo u pláže na hlavní promenádě (nová část Monterossa). Kromě výhodných cen nás tato restaurace okouzlila příjemnou obsluhou a možností posezení přímo na terase s výhledem na moře a okolní pláže.

Cestování po Cinque Terre

Ačkoli jsme uváděli, že nejrychlejším a nejjistějším způsobem, jak poznat Cinque Terre je vlakem, nic se samozřejmě nevyrovná lodním výletům. Ve všech vesnicích Cinque Terre (vyjma Corniglie) je možné si v místních přístavech koupit jízdenku na loď a doplavit se na ostatní vesničky. Výhodou jsou samozřejmě unikátní výhledy, které si z pevniny není možné ani představit. Na druhou stranu lodní spojení nejezdí tak často (záleží na vybrané společnosti) a proto pokud potřebujete být někde přesně na čas, zkontrolujte si, aby vám doprava lodí navazovala na vlakové spojení. Samozřejmě lodní spojení jsou provozována pouze za předpokladu že to umožňuje počasí a situace na moři.

Pěšky po Cinque Terre

Kromě lodi a vlaku přichází v úvahu též pěší túra po Cinque Terre. Tato oblast je propojena několika turistickými stezkami, z nichž ta nejznámější je Azurová stezka, která je dlouhá 12 kilometrů. Jedná se o nejjednodušší stezku, přičemž vstup na ni je zahrnut již v ceně naší vlakové jízdenky za 16 EUR. Některé úseky turistických stezek však bývají v různých ročních obdobích zpoplatněny, či dokonce uzavřeny, o čemž je nejlepší se informovat na oficiálních webových stránkách této oblasti.

Cinque Terre počasí

Cinque Terre je charakteristické poměrně mírnými teplotami, kdy nejteplejšími měsíci jsou červenec a srpen s průměrnými teplotami 24-25 stupňů Celsia. Průměrná nejvyšší teplota v tomto období dosahuje 28 stupňů Celsia, naopak průměrná nejnižší teplota v těchto měsících činí 20 stupňů Celsia. Nejdeštivějším měsícem je říjen, na který připadá průměrně 9 deštivých dnů. Co se týče teploty moře, je voda nejteplejší v měsíci srpnu, kdy dosahuje 25 stupňů Celsia. Kromě léta se zdá být ideálním měsícem k návštěvě Cinque Terre měsíc září, kdy teplota dosahuje příjemných 21 stupňů Celsia.

Jaké byly naše dojmy

Cinque Terre je nádhernou oblastí, která si zaslouží být zachována i pro pozdější generace. O to smutnější bylo naše zjištění, jak velmi turisticky přeplněná jsou tato městečka. Návaly turistů Vám nejen neumožňují si zcela vychutnat unikátní atmosféru, ale produkují především odpadky, hluk a přemrštěné ceny. V tomto ohledu mám trochu obavy, zdali bude Cinque Terre stejně krásné i za 20 – 30 let, neboť v hlavní sezóně se zdá, že davy lidí tato městečka takřka zboří. Cesta do této oblasti je každopádně zážitkem na celý život a není nikterak náročná, neboť vlakem se můžete rychle vracet na místa, která Vás něčím zaujala.

Z mé vlastní zkušenosti mohu k relaxaci a poklidnému posezení v restauraci doporučit Monterosso al Mare. Úchvatné fotky, jak je známe z obálek časopisů lze pořídit především v Manarole a Riomaggiore. Obdobně toto platí i pro Vernazzu, avšak sem musíte dorazit brzy zrána jinak se přes ostatní turisty neprotlačíte. Corniglia je specifická, někomu se líbí, a jiným zase moc ne. Jisté však je, že je to zde klidnější a tmavé uličky připomínají středověkou atmosféru. Typické fotky barevných domků na skále však zde nejspíš nepořídíte, avšak můžete se pokochat krásnými výhledy na moře a okolní přírodu.