Středověká Lucca – co je zde k vidění?

Lucca je hned vedle Pisy další perlou toskánského regionu. Město je poměrně maličké, rozkládá se zhruba na 185 km čtverečních a obývá jej circa 86 000 obyvatel. Pokud bychom se podívali na mapu, našli bychom město Lucca mezi městy Pisa a Florencie. O Lucce je toho u nás známo poměrně málo, což je určitě škoda. Dnes jsme se proto rozhodli vám tento skvost v našem článku představit, a především poukázat na některé zajímavé památky, jež jsou zde k vidění.

Rozmanitá historie města Lucca

Lucca byla s největší pravděpodobností založena již Etrusky, přičemž jméno města můžeme odvodit z etruského slova „luk“ neboli močál/bažina. V roce 180 před naším letopočtem se z Luccy stala římská kolonie, přičemž právě zde uzavřel roku 56 před naším letopočtem Caesar smlouvu s Pompeiem a Crassem. Jednalo se o takzvaný „první triumvirát“ (v překladu „vláda tří mužů“), kdy se Julius Caesar tajně domluvil s velice bohatým obchodníkem Markem Liciniem Crassem a lidem obdivovaným vojevůdcem Pompeiem Velikým, aby si vládu v Římě takříkajíc „rozdělili, “ což mělo za následek, že Caesar byl následně zvolen konsulem a jeho dcera Iulia se provdala za Pompeia. Tak měli tito tři jistotu, že si vládu v Římě udrží a zároveň se navzájem nezradí. To, že tento první triumvirát stejně skončil hádkou a válkou zde rozebírat nebudeme, avšak zajímavá je právě skutečnost, že tato dohoda vznikla ve městě Lucca.

Od Římanů k Langobardům

Římský vliv v Lucce nelze přehlédnout, neboť samotné rozvržení města je velice pravidelné a současná malá náměstíčka svým tvarem odkazují na bývalá římská fóra, jež se zde nacházela. Přibližně v 6. století našeho letopočtu byl Řím již na cestě k úpadku a Lucca byla dobyta Langobardy, přičemž se stala hlavním městem „Toskánského vévodství“ Langobardů. Ve 12. století (r. 1180) byla již Lucca samostatná a slavila se především zpracováním hedvábí. Právě obchod s hedvábím pozdvihl Luccu mezi nejvýznamnější a nejbohatší města středověké epochy.

Na počátku 14. století se Lucca na krátko dostala pod nadvládu sousední Pisy, avšak po pouhých dvou letech se pod vedením Castruccia Castracaniho znovu osamostatnila. Nezávislý status města příliš dlouho nevydržel, roku 1331 se město dostává pod správu Jana Lucemburského (Luccu mu prodali žoldnéři Ludvíka Bavorského, kteří si tím vynahradili žold). Poté ji spravuje sám Karel IV a roku 1369 díky němu město znovu získává svoji samostatnost, která mu vydrží až do roku 1805. Tehdy Luccu dobývá Napoleon, přičemž ji posléze daruje své sestře Elise. Roku 1860 se Lucca konečně stává součástí Itálie.

TIP: Zajímavé archeologické nálezy z doby Etrusků či Římanů si můžete prohlédnout v ve vile Guinigi, která nyní slouží jako muzeum (Museo Nazionale di Villa Guinigi) a obsahuje rovněž rozsáhlou sbírku děl toskánských umělců.

Památky a zajímavosti, aneb čím nás Lucca Itálie ohromí?

Město Lucca obepínají dokonala zachované 4 km dlouhé městské hradby. Do historického centra města se tedy dostanete pouze přes některou ze středověkých bran. Zajímavá je především procházka po těchto hradbách, kdy se můžete mezi alejemi pokochat výhledem na celé město z ptačí perspektivy. Obyvatelé Luccy zase těchto hradeb využívají ke sportu a potkáte zde spoustu lidí na kole či kolečkových bruslích.

Hradby pocházejí ze 16. a 17. století, přičemž právě díky nim a díky úzkým středověkým uličkám se do města nedostaly automobily. Pokud vyrážíte do města autem, nechejte jej zaparkované na jednom z parkovišť před hradbami města. Namísto aut tomuto městu vévodí kola, a i když je to pro naše životní prostředí mnohem příznivější, musíme z vlastní zkušenosti přiznat, že se v uličkách Luccy opravdu vyplatí dávat pozor. Někteří turisté na kole opravdu neberou ohledy na ostatní.

Kostel San Michele in Foro

San Michele in Foro je impozantní románsko-katolická bazilika, která byla postavena na místě starověkého římského fóra (proto název „in Foro“). Přesné datum výstavby bohužel neznáme, avšak první zmínky o tomto kostele pocházejí z roku 795, přičemž roku 1070 měl být kostel údajně přestavěn papežem Alexandrem II. Fasáda San Michele in Foro pochází již ze 13. století a je nutno uznat, že takto detailní a pečlivá výzdoba se jen tak často nevidí. Když vzhlédneme výše nad miniaturní lodžie až k vrcholu San Michel in Foro, nelze si nevšimnout 4 metrů vysoké sochy Archanděla Michaela (ten měl mít dle legendy na svém prstu obrovský zářivý diamant).

Věž Guinigi

Torre Guinigi (neboli česky „Věž Guinigi“) je součástí městského domu mocné rodiny Guinigi, přičemž patří k naprostým unikátům tohoto města. Postavena ve 14. století v románsko-gotickém stylu, je 44 metrů vysoká věž symbolem moci a bohatství. Možná, že by tato věž běžného turistu ani tolik nezaujala, kdyby se na jejím vrcholu nenacházela impozantní zahrada s cesmínovými duby. Kdo to kdy viděl, aby ve středověku rostly na věžích stromy? I když se na Torre Guinigi vybírá vstupné, určitě se vyplatí se na tuto zajímavost podívat na vlastní oči.

Duomo di San Martino

Duomo di San Martino neboli Cattedrale di San Martino či Duomo di Lucca je románsko-katolická katedrála na náměstí San Martino (Svatého Martina) pocházející z 11. století. Kdo již byl ve městě Pisa, jistě se neubrání pocitu, že se tato katedrála až náramně podobá té na Náměstí Zázraků. Katedrála je vskutku postavena v pisanském stylu, a kromě ohromující fasády se vyznačuje také několika důležitými památkami. Mezi takové patří především kopie dřevěné sochy Ježíše označované jako „Volto Santo“, která byla údajně vytvořena očitým svědkem Ježíšova ukřižování Nikodémem. Dále je zde uložena hrobka Illarie del Carretto, což byla milovaná manželka Paola Guinigiho – panovníka Luccy v 15. století.

Casa Natale di Giacomo Puccini

Lucca Toskánsko je domovem významného skladatele Giacoma Pucciniho, který se zde roku 1858 narodil a žil do svých dvaadvaceti let, než odjel za studiem do Milána. Na toto zajímavé místo nás upozorní bronzová socha samotného Pucciniho, která stojí poblíž na náměstí Piazza Cittadella.

Basilica di San Frediano

Bazilika San Frediano je kostel nacházející se na stejnojmenném náměstí – Piazza San Frediano. Románská architektura tohoto kostela ještě nebyla ovlivněna Pisou a jejím architektonickým stylem, který je jinak v Lucce tak častý. San Frediano se však vyplatí navštívit především kvůli jeho majestátní mozaice na samotné fasádě. Mozaika byla vytvořena ve 13. století v byzantském stylu a odkazuje na Nanebevzetí Ježíše Krista.

Piazza dell‘Anfiteatro

Po dlouhé procházce malebnými uličkami Luccy se zajisté vyplatí posedět v některé z vynikajících místních restaurací. Největší výběr máme právě na náměstí Piazza dell’Anfiteatro, které se nachází na místě římského amfiteátru. Zajímavý je v tomto ohledu tvar náměstí, který plně odpovídá oválnému tvaru tehdejšího amfiteátru, a je pravda, že při posezení v restauraci si tam člověk tak trochu připadá jako v nějaké aréně.

Počasí Lucca Itálie

Lucca Itálie je skvělou destinací po celý rok, přesto jsou však některé měsíce na návštěvu tohoto města příjemnější. Nejtepleji je zde v letních měsících – červenci a srpnu, kdy maximální průměrná teplota činí 30 stupňů Celsia, a minimální teplota naopak 25 stupňů Celsia. Září je teplotně také poměrně příznivým měsícem – nejvyšší teplota činí 25 stupňů a nejnižší teplota circa 17 stupňů Celsia. Říjen a listopad jsou naopak nejvíce deštivými měsíci, a proto návštěvu v tomto období nedoporučujeme.

Dovolená Lucca aneb proč sem vyrazit?

Jelikož je Lucca o něco méně turisticky oblíbená nežli sousední Pisa či například Florencie, můžeme si zde plnými doušky vychutnat onu skvělou středověkou atmosféru. Lucca je město nasáklé bohatou historií a je opravdu zázrakem, že se s původní architekturou zachovala až do dnešní doby. Nikdo zde zpravidla nikam nespěchá a namísto křiklavých nákupních center se zde lidé raději věnují četným procházkám a besedám u společného stolu. Tohle je prostě ta pravá toskánská Itálie, jak má být.